foto a text: Draha Sukupová

Tak tady máme první letní den a v lesích moravských je vlhko. Houbaři začínají hlásit pěkné nálezy ze všech míst jihomoravského kraje. Nejsou to masivní nálezy, kdy se krčí houba na každém kroku. Člověk se pěkně projde, i několik kilometrů, ale je odměněn pestrou paletou jedlých a velmi chutných hub. Z holubinek běžný praktický houbař sbírá holubinku mandlovou, namodralou, jahodovou,bukovku, trávozelenou ( tu považujeme u nás doma za nejchutnější),ryzce syrovinku ( dnes dosti vzácného, ale skvělé chuti), ryzce pravého ( borový, smrkový) a dále hřiby pravé ( smrkový, dubový, borový), hřib koloděj a kovář ( ty se musí pořádně uvařit, jsou těžce stravitelní), hřiba královského ( ten je chráněný, netrhat, zaslouží si naši ochranu), hřib hnědý - suchohřib, hřib žlutomasý - babka a příbuzné druhy, kozáky ( březový, habrový a bílý), křemenáče ( březový, osikový, smrkový). Chutné jsou i různé druhy klouzků ( modřínový, sličný, zrnitý, žlutý). Celá skupina pečárek ( žampiónů) roste v létě i na podzim. Jsou to především pečárka ovčí, polní, hlíznatá, hajní. Z bedel - bedla vysoká, červenající. Z jedlých muchomůrek je to skvělá muchomůrka růžovka ( masák), mnoho houbařů ji považuje za chutnější než hřibovité houby a nedají na ní dopustit. Sběr jiných i jedlých muchomůrek a pošvatek nedoporučujeme, neboť záměna s jedovatými druhy je možná. Právě tak nedoporučujeme sbírat pavučince, mezi nimiž jsou některé jedlé a velmi chutné, ale záměny s jedovatými jsou možné.Budeme velmi opatrní u vláknic, strmělek, závojenek a šťavnatek.Z lišek budeme sbírat lišku obecnou ( na moravě jí říkáme kuřátko), z pýchavek bereme mladé plodnice od všech druhů ( pýchavka obecná, palicovitá, dlabaná). Pýchavka obrovská ( vatovec) je kuchyňskou pochoutkou ( obalované řízky).
A na závěr naší houbovycházky si nasbíráme lesní jahody a borůvky.

No není to léto nádherné!!!